1944

1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Události Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Události roku 1944

Protektorát Čechy a Morava 27. ledna v Praze byla založena Liga proti bolševismu Založen Dopravní podnik města Zlína – dnes Dopravní společnost Zlín – Otrokovice (více Trolejbusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích) 12. března – Exilová vláda v Londýně vydala provolání k československému lidu vyzývající k boji proti okupantům. 12. května – 14:00 hodin dvě stě letadel svrhlo za dvacet minut 1200 bomb na chemický komplex v Záluží u Litvínova 16. června – Bratislava byla poprvé bombardována spojeneckými vojsky. 21. července – bombardování spojeneckými vojsky – Chomutov, Záluží u Mostu a Pardubice 29. srpna – začátek Slovenského národního povstání 30. srpna – Československá samostatná brigáda, která se vytvořila ve Velké Británii, se přeplavila do Francie, kde však prozatím zůstávala v záloze. 6. října – 1. československý armádní sbor vstoupil na Dukle na československé území. 16. října – Bombardéry provedly nálet na Škodovy závody a železnici v Plzni. 16.–22. listopadu – Operace Tetřev: likvidace partyzánských oddílů jednotkami SS, Wehrmachtu, Schupo a gestapa v oblasti Beskyd a Moravy 16. prosince – Bombardéry se pokusily o nálet na Škodovy závody v Plzni, místo toho byly zasaženy obytné čtvrti. 20. prosince – Bombardéry uspěly s náletem na Škodovy závody v Plzni, při útoku na hlavní nádraží byl však zasažen Měšťanský pivovar a střed města.

Svět náhled|Robert F. Sargent: Do spárů smrti: Vojáci z 1. divize přistávají na Omaha Beach, 6. června – Den D, začíná Bitva o Normandii (Vylodění Spojenců v Normandii.)

leden – USA dobyly Marshallovy ostrovy 25. ledna – Korsuň-ševčenkovská operace: Po dělostřelecké přípravě a leteckých útocích začal vlastní útok sovětského 2. ukrajinského frontu generála Koněva. 1. československá samostatná brigáda při Korsuň-ševčenkovské operaci vyřadila zhruba 1000 německých vojáků, zničila 3 letadla, 20 tanků, 5 útočných děl, 20 kulometných stanovišť a 50 automobilů. Sama utrpěla ztráty 46 padlých. 27. ledna – konec blokády Leningradu 17. února – Korsuň–ševčenkovský kotel byl likvidován. 2. dubna – sovětská armáda vstupuje do Rumunska 8. března – V koncentračním táboře Auschwitz bylo zavražděno 3792 československých Židů. 17.–23. března – erupce Vesuvu 8. dubna – začala Krymská operace – osvobozování Ukrajiny Rudou armádou 18. dubna – Zásluhou kardiologů Ignacio Cháveze a Josefa Brumlíka byl v Ciudad de México založen zcela první specializovaný kardiologický ústav na světě: Národní kardiologický institut (španělsky Instituto Nacional de Cardiología). 12. května – Osvobození Ukrajiny Sovětskými vojsky 4. června – spojenci osvobozují Řím 6. června – spojenecká invaze do Normandie. D-Day zahájila Rudá armáda ofenzívu na Karelské šíji ve Finsku 13. června – na Londýn dopadá první létající bomba V-1 a zabíjí 6 civilistů 17. června – Island vyhlásil republiku 22. června – Rudá armáda zahájila operaci Bagration přiletěl do Helsinek německý ministr zahraničí Ribbentrop.Využil tísně, v níž se Finsko octlo, a jako nutnou podmínku pro pokračování německé vojenské podpory požadoval záruku, že Finsko neuzavře žádný separátní mír. Prezident Ryti mu tuto záruku poskytnul ve formě osobního závazku (Dohoda Ryti–Ribbentrop). 25. června – 9. července bitva v oblasti Tali-Ihantala, Finská armáda zastavila postup Rudé armády na Karelské šíji 3. července – Rudá armáda osvobozuje Minsk. 20. července – neúspěšný atentát na Adolfa Hitlera (viz Atentát na Hitlera z 20. července 1944) 22. července – byl založen Mezinárodní měnový fond 1. srpna Polsko: v 17 hodin, v tzv. hodinu „W“, začalo Varšavské povstání proti německým okupantům. Tinian prohlášen za bezpečný 5. srpna – prapor Zośka, elitní jednotka varšavských povstalců, nečekaným útokem dobyl Koncentrační tábor Gęsiówka a osvobodil 383 vězňů, z toho 348 Židů. 8. srpna – Pattonovi vojáci osvobozují francouzské Le Mans. 10. srpna – Guam prohlášen za bezpečný 13. srpna – Bitva o Ilomantsi skončila drtivou porážkou Rudé armády, což ukončilo její poslední velkou ofenzívu proti Finsku 14. srpna – Po intenzivním boji dům od domu je spojenci dobyto St. Malo (kromě citadely). 15. srpna – Spojenci se vyloďují na jihu Francie – Operace Dragoon 16. srpna – Kanaďané dobývají Falaise 17. srpna – Citadela v Saint-Malo kapituluje. 19. srpna – Vznikl slovinský Úřad pro statistiku. Pařížské povstání 19. srpna - 25. srpna. Účastnila se ho i tzv. Československá bojová družina. Boje skončily osvobozením Paříže francouzskou a americkou armádou. 21. srpna – šéfové diplomatických misí 5 neutrálních zemí v čele s nunciem Rottou protestují u regenta Horthyho proti deportacím Židů 26. srpna – Rumunsko, další z německých stoupenců, se vzdává 30. srpna – sovětská vojska vstupují do Bukurešti září – začala Laponská válka mezi Finskem a Německem 3. září – Spojenecká vojska osvobozují Brusel. 8. září – začala Karpatsko-dukelská operace 17. září – Spojenci zahájili operaci Market Garden 3. října – povstalci ve Varšavě kapitulovali 7. října – Českoslovenští vojáci zaujali svá obranná postavení a spolu s britskými a francouzskými jednotkami zahájili obléhání Dunkerque 13. října – spojenci obsazují Athény 18. října – Jugoslávští partyzáni osvobodili Dubrovník 20. října Američané se vyloďují na filipínském ostrově Leyte. osvobození Bělehradu 23. října – Začíná největší námořní bitva v historii – Bitva v Leytském zálivu. listopad – v Albánii se k moci dostala komunistická strana pod vedením Envera Hodži 7. listopadu – prezident Franklin Delano Roosevelt vítězí po 4. v prezidentských volbách v USA 16. prosince – začíná bitva v Ardenách osvobození Belgie, Vilnius při leteckém náletu byl zničen počítač Z3 první využití pušky Sturmgewehr 44 (StG 44); Německá armáda Charles de Gaulle předsedou francouzské vlády Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko opustily Pakt tří Osvobozen koncentrační tábor Majdanek Moresnet navrácen Belgii v Bretton Woods je delegáty 44 států ustanoven Mezinárodní měnový fond a Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj, později známé jako „Světová banka“ Moldávie a Moldavsko součástí SSSR

Vědy a umění 21. listopadu natočil Harry James se svým orchestrem píseň I'm Beginning to See the Light se zpěvačkou Kitty Kallen. Tento song se později stal znělkou orchestru Harry Jamese vyvinut ENIAC (Electronic Numerical Integrator And Computer) historicky první elektronkový počítač objeveny chemické prvky americium a curium instalovány quartzové hodiny v Královské observatoři v Greenwichi, v jejichž jádru vibruje krystal 100000krát za sekundu a umožňuje přesnost ± jedna sekunda za dva a půl roku v USA izolována deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Isidor Isaac Rabi (USA za metodu magnetické rezonance) Nobelova cena za chemii – Otto Hahn (Německo za objev štěpení u těžkých jader) Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Joseph Erlanger, Herbert Spencer Gasser (oba USA za objevy týkající se nervových vláken) Nobelova cena za literaturu – Johannes Vilhelm Jensen (Dánsko) Nobelova cena za mír – Mezinárodní výbor Červeného kříže

Narození Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Narození v roce 1944

Česko náhled|upright|Václav Bělohradský (* 17. ledna) náhled|upright|Petr Ulrych (* 21. února) náhled|upright|Petr Spálený (* 22. března) náhled|upright|Benjamin Kuras (* 4. dubna) náhled|upright|Přemysl Sobotka (* 18. května) náhled|upright|Miloš Zeman (* 28. září) 2. ledna Petr Poš, výtvarník a režisér animovaných filmů († 1. května 2015) Aleš Košnar, herec a dramaturg 7. ledna – Vlasta Kahovcová, zpěvačka a výtvarnice 11. ledna – Jan Sobotka, spisovatel a aforista 12. ledna – Vlastimil Hort, šachový velmistr 14. ledna – Antonín Hájek, zpěvák, skladatel, kontrabasista a baskytarista, textař († 17. prosince 1989) 17. ledna – Václav Bělohradský, filosof a sociolog 19. ledna – František Knebort, fotbalista 24. ledna – Anna Strunecká, pseudovědkyně, pedagožka a spisovatelka 6. února – Eduard Smutný, konstruktér počítačů a mikropočítačů († 1993) 8. února Bohuslav Svoboda, lékař a politik, primátor Prahy Jiří Zídek, basketbalista († 21. května 2022) 16. února – Jiří Vačkář, ministr pro místní rozvoj († 2014) 19. února – Martin Stejskal, malíř, esejista a esoterik 20. února Jaroslav Němeček, ilustrátor, autor komiksu Čtyřlístek Petr Rajlich, geolog a popularizátor vědy 21. února – Petr Ulrych, zpěvák, hudební skladatel a textař 25. února – Věra Jirousová, historička umění a básnířka († 27. února 2011) 28. února – Věra Křesadlová, výtvarnice, herečka a zpěvačka († 5. listopadu 2025) 1. března Václav Aulický, architekt a vysokoškolský profesor Václav Roubíček, rektor Vysoké školy báňské a politik († 14. července 2010) 3. března Oldřich Hamera, grafik, malíř, ilustrátor († 15. listopadu 2021) Aleš Opatrný, kněz, teolog a autor duchovní literatury 6. března – Josef Peterka, básník a literární teoretik 10. března Michal Polák, zpěvák a kytarista († 15. březen 2021) Pavel Novák, zpěvák, skladatel, hudebník a spisovatel, († 11. února 2009) 14. března – Václav Nedomanský, hokejista 15. března – František Novotný, spisovatel sci-fi literatury, počítačový technik a jachtař 16. března – František Kozel, politik 18. března Josef Bartončík, právník a politik († 29. srpna 2024) Jiří Holeček, hokejista Jiří Klem, herec 22. března – Petr Spálený, hudebník, skladatel, kytarista, flétnista, bubeník a zpěvák 29. března – Vlaďka Prachařová, zpěvačka 26. března – Vlasta Vopičková, tenistka 27. března Heda Bartíková, redaktorka, novinářka a spisovatelka Josef Ullmann, architekt a politik 28. března – František Pála, tenista 2. dubna – František Pospíšil, hokejista 3. dubna – Jiří Fiala, profesor dějin české literatury 4. dubna – Benjamin Kuras, spisovatel, dramatik, překladatel 8. dubna Karel Keller, arabista a hispanista Jiří Datel Novotný, herec, publicista, scenárista a režisér († 27. srpna 2017) 11. dubna – Zdeněk Rytíř, textař, hudební skladatel, hudebník († 2. října 2013) 12. dubna Jaroslav Zavadil, odborový předák Karel Kryl, písničkář a básník († 3. března 1994) 13. dubna – Milan Stehlík, filmový a divadelní herec a dabér († 2. srpna 2021) 15. dubna – Jiří Hanke, fotograf 16. dubna – Josef Fabián, regionální kulturní pracovník, divadelník a publicista, politik († 12. března 2012) 17. dubna – Petr Matásek, český divadelník a scénograf († 25. července 2017) 18. dubna – Jana Synková, herečka († 27. prosince 2024) 19. dubna – Eva Tálská, scenáristka, dramatička a režisérka († 27. srpna 2020) 20. dubna – Jiří Franěk, novinář a komentátor († 25. ledna 2011) 23. dubna – Aleš Sigmund, kytarista, hudební aranžér, textař a hudební skladatel († 7. listopadu 2018) 25. dubna – Pavel Kalvach, předseda České neurologické společnosti 28. dubna Milena Fucimanová, spisovatelka, básnířka, překladatelka a lingvistka Vladimír Táborský, fotbalista Karel Janský, herec († 12. dubna 2011) 3. května – Ivan Makásek, přírodovědec, novinář, spisovatel, woodcrafter a skaut 4. května – Vojtěch Mynář, politik († 10. července 2018) 6. května Jan Novotný, fyzik Milan Dufek, zpěvák, hudební skladatel, kytarista a flétnista († 17. listopadu 2005) 7. května – Vladimír Drha, scenárista a režisér († 21. června 2017) 11. května – Jarmila Králíčková, hokejistka 13. května Lubomír Mlčoch, ekonom Ladislav Šustr, politik Petr Hapka, hudebník, skladatel, zpěvák a dirigent († 25. listopadu 2014) 16. května – Martin Rajniš, architekt a urbanista 18. května – Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu České republiky 21. května Petr Macek, teolog Consuela Morávková, herečka, instruktorka jógy 23. května František Pinc, politik Ivan Jilemnický, sochař, grafik a ilustrátor († 3. května 2012)