Kam zmizela ta roztomilá rozesmátá holka v květovaných šatech: Básně a povídky

Kam zmizela ta roztomilá, rozesmátá holka v květovaných šatech: Básně a povídky (anglicky Betting on the Muse: Poems and Stories, v doslovném překladu Sázím na múzu) je posmrtně vydaná obsáhlá sbírka básní a povídek (1996) kultovního amerického spisovatele a básníka Charlese Bukowského.

Má široký záběr, od vzpomínek na dětství v době Velké hospodářské krize, přes historky z neklidného mládí a neméně bujarého období středního věku až po filozofické básně, které autor tvořil na sklonku života.

Je věnována spisovatelově druhé ženě Lindě Lee.

Česky sbírku obsahující více než sto básní a deset povídek vydalo nakladatelství Pragma v roce 2003, přeložil Robert Hýsek.

Obsah šplích ženský opičák Whistler radosti prokletých ty jeho báječný svačiny kalhotky ty moje květiny zvadlé já proti světu šneci znovu filmy o první světové válce ať se práší za kočárem fáze únik žena na ulici zpověď zbabělce (povídka) tajemství někoho jiného Pohled z černošské čtvrti, 12. března 1965: pití černá a bílá a sníh kolem tál vláda mincí niklák (povídka) báseň o přírodě varování odpověď na lístek na nočním stolku vůbec nevíš nedopusť smrt švába něco nevýslovného právě teď ovce chcanky poslední souboj v čem je to kouzlo psaní názory silnej chlap nejhroznější polibte mi já sázím na múzu nehostinný vesmír (povídka) tak jsem potkal chlápka na ulici peklo je nyní kluk „sloužit a chránit“ blbej den čurák pád říše římské lidi výkupné (povídka) mají to těžké představte si kuřecí drůbky milenec nikdo nevyhraje hvězda (povídka) jak to vidím já neón podle nich to funguje takhle hromadná srážka dvanáct minut před startem jak básně plynou telefon zapadák (povídka) tahle blbá hra na frajery opovaž se mi vlízt do bačkor, moulo hlas sanfranciský bard o životopisech lukrativní nabídka jak se vyhnout lidem kam zmizela ta roztomilá, rozesmátá holka v květovaných šatech (povídka) ještě že existuje slovo blbá forma poslední objednávka jak se dělá hvězda po přečtení kritické recenze kam že? být společenský děvčata, která jsme doprovázeli až domů furt pozadu barová stolička co bylo a co bude Paříž dobrá duše zasraná pošta sebevražda (povídka) zpověď génia zpráva o dopravní situaci ruce konečné skóre mizantrop a uložím ji ke spaní odpadkový koš blok bouřka podobnost moje šílenství (povídka) pastorála finiš vzácně dobrá chvilka vždyť je to za pár zvláštní štěstí dokud to nezabolí smrt odpoledne (povídka) bohové vyčistit zuby, vyčurat a spát kino jako hrom epilog Fante uplavala šťastná náhoda jen se tomu poddej třináctý měsíc finiš II pozorovatel srpen 1993 dnes večer sázím na přítomnost úpadek v tygří tlamě srdce, co se směje rukavice hozená do tmy co teď?

Popis povídek a některých básní

Povídky Zpověď zbabělce

Henry vede neplodné rozhovory se svojí manželkou. Ona chce jet do galerie, ale jemu se nechce. Je známý básník, nemá rád lidi a vykládá jí, že se stane žábou. Jeho žena se cítí nedoceněná. Henry se jde holit do koupelny. Někdo zvoní. Manželka se zvedne z postele, kde si listovala v knize D. H. Lawrence a nahlédne do koupelny. Je prázdná až na odpornou tlustou žábu v umyvadle.

Niklák

Gaines jde do práce a tam zjistí, že předáka teď dělá neoblíbený Henderson. Trochu se s ním chytne a dostane padáka. Jede na dostihy a tam spatří nádhernou ženskou – Nicki. Dá se s ní do řeči a poradí jí tip na vítěze příštího dostihu. Za chvíli jej vyhodí její šamstr. Nicki si vsadí 100 dolarů na koně, který jí poradil Gaines a vyhraje.

Gaines kromě tohoto dostihu další projede. Jde ze záchodu a odchytí jej Nicki. Vtiskne mu do ruky polovinu výhry – rovných 575 dolarů a lísteček se svým číslem. Gaines je vítěz.

Nehostinný vesmír

Carl sedí na stoličce u baru, když dovnitř vejdou dvě mladá děvčata. Hledají místo k sezení, ale všude je obsazeno. Carl blokuje volné stoličky vedle sebe. Holky se s ním dají do řeči, on ale nemá náladu se bavit o blbostech. Odradí Cristinu s Tinou a ony odejdou na konec baru za jiným týpkem.

Carlovi volá do baru bývalá žena Rissy a stěžuje si mu, že ji její nový zmlátil. Chce se s Carlem sejít. Ten jí odpoví, že jejich manželství bylo prohlášeno za neplatné a zavěsí. Rissy je neodbytná a volá znovu. Carl opět zavěsí. Holky mezitím prchají s řevem z baru, protože štamgast Barney dal Toni facku. Carl chce po barmanovi Blinkym lístky na zápas.

Uběhne deset minut a děvčata jsou zpátky i se svým obrovským pasákem. Má duchaplné řeči o tom, že by se lidé navzájem neměli urážet. Dostane se do konfliktu s osazenstvem baru a přestože jim dává co proto, trefí ho kulka do břicha. Carl mizí z baru, sedá do auta a ujíždí domů.

Na gauči sedí Rissy…

Výkupné

Kratší povídka na 5 stránek. Marty s Kellym drží Juniora jako rukojmí a vymáhají po jeho otci výkupné. Ten na jejich požadavky reaguje odmítavě, dokonce i tehdy, když mu Marty pohrozí, že synáčkovi uříznou ucho. Kellovi se to nelíbí a navrhuje se na to vykašlat. Marty si hraje na tvrďáka a stojí si za svým. Nažhaví kudlu, přistoupí ke svázanému Juniorovi zezadu a odchlípne mu levé ucho. Vtom zahodí kudlu do rohu a uteče. Kell jej následuje.

Hvězda

James Stagler, 81letá bývalá filmová hvězda, žije s o 34 let mladší Wandou, která se o něj stará. Vaří, pere mu a obstarává jeho finance. Vyřizuje všechny věci za něj. Ale James se nemá jako v bavlnce, protože Wanda se velmi změnila. Ovládá ho a nutí jej dělat vše po jejím.

Volá jej k obědu. James rád jí v klidu. Wanda na něj naléhá, ale on vzdoruje, hodí talíř s jídlem na podlahu. Chce, aby Wanda odešla a zmizela z jeho života. Wanda se rozzuří, shodí jej ze židle a skočí po něm. Nasadí mu kravatu. James z posledních sil popadne ze země vidličku a bodne ji do zad. Wanda přestane. Na vidličku si nedosáhne ani jednou rukou. James jí slíbí, že ji vytáhne, pokud mu dá slovo, že potom odejde. Wanda souhlasí.

James jí uvěří a vidličku vytáhne. Wanda mu vztekle vytrhne vidličku z ruky a bodá jej do břicha a do obličeje. Když přestane, James se už nehýbá. Zvoní telefon, volá producent Stanhouse s nabídkou 500 000 dolarů na roli pro Jamese Staglera. Wanda mu sdělí, že se James rozhodl svou hereckou kariéru ukončit.

Zapadák

Harry zapadne do baru. Chce se něčeho napít. Barman je zvídavý, v baru se všichni znají. Harry je odtažitý, chce mít klid. Odmítá se zapojit do hry, v níž poražený platí všem rundu. Tím si vyslouží antipatie všech přítomných v baru. Zvedne se a odchází, jeden ze štamgastů mu při odchodu podkopne nohu. Harry si to nenechá líbit, vylije mu skleničku za triko. Nasedá do auta, ale to ještě není všemu konec. Opilci vyběhnou z baru a snaží se mu převrátit auto, jeden si mu lehne na kapotu. Harry opatrně vycouvá, pak se rozjede, až muž z kapoty sletí, taktak se vyhne dalšímu ožralovi blokujícímu ulici a odjíždí domů.

Kam zmizela ta roztomilá, rozesmátá holka v květovaných šatech

Harry je zdrchaný životem. Netouží po problémech, už si něčím prošel. Chystá se ke spánku, když vtom zazvoní telefon. Je to Diana, jeho hysterická přítelkyně. Píchla pneumatiku a ječí do telefonu, neví si rady. Harry zachovává klid a vysvětluje jí, ať zavolá do autoklubu. Nakonec jí slíbí, že za ní přijede.

Zařídí odvoz do autoservisu, doveze ji domů, pomáhá jí s úklidem, koupí jí vše potřebné. Přestože si uvědomuje, že se ponižuje, nedokáže odmítnout. Investoval své city a to je vážné.

Sebevražda

Marvin Denning už nějakou dobu přemýšlí nad sebevraždou. Život mu přerostl přes hlavu, dny jsou prázdné a bezútěšné a z lidí se mu dělá špatně.

Na mostě vystoupí z auta a stoupne si na římsu. Ještě bude muset přelézt plot. Míjející řidiči na něj pokřikují, ať skočí. Marvin stojí a dívá se dolů. U jeho auta zastaví policejní vůz. Policisté ho legitimují a chtějí vědět, co má v úmyslu. Marvin se vymluví na problém s autem. Strážci zákona mu řeknou, že do něj strčí a ať se pokusí nastartovat. Marvin to udělá a odjíždí, hlídkový vůz je mu v patách.

Zastaví u restaurace a jde dovnitř. Sedne si k volnému stolu, objedná si pití a musí poslouchat bezduchý rozhovor od vedlejšího stolu. V baru hraje stupidní hudba. „Jestli nezvedneš sluchátko, máš mě u sebe zakrátko.“

Marvin přemýšlí, že se k mostu vrátí pozdě v noci, kdy nebude provoz. Představuje si dopad a cítí se lépe. Dovnitř vtrhnou dva maskovaní lupiči. Nešetří vulgaritami a vyberou kasu. Jeden z nich hlídá a druhý obchází stoly s plátěným pytlem, kam mu návštěvníci restaurace házejí peněženky, hodinky, šperky a další cennosti.

Dojde k Marvinovi a oboří se na něj. Marvin mu odmítne vydat peněženku. Provokuje jej ke střelbě. Lupič jej udeří pažbou do temene, Marvin kontruje a uštědří mu silný kopanec do břicha. Lupič naslepo vystřelí, kulka proletí kolem Denningovy hlavy a rozbije lampičku. Oba zloději prchají i se svým lupem.

V restauraci se hosté baví o jeho odvaze a servírka mu ošetřuje ránu na hlavě. Přijíždí policie, je to tatáž hlídka, která jej legitimovala na mostě. Policisté jsou podezřívaví, domnívají se, že Marvin patří k lupičům. Hosté a majitel se jej zastávají.

Tělnatá servírka Diana jej pozve po směně k sobě domů. Svěří se mu, že je panna. Marvin neodmítne.

Udělá jí to a zatímco se ona sprchuje, Marvin se oblékne a chystá se vypadnout. Vábí ho most. Diana jej uvidí oblečeného. Sedne si na postel a potichu pláče. Marvin chvíli stojí na místě a pak se jí zeptá, jestli si spolu nedají večeři. Diana ožije a jde do kuchyně něco nachystat. Marvin se vysvleče a lehne si zpět do postele. Diana se vrací do pokoje s láhví vína, dvěma skleničkami a krásným úsměvem na tváři…

Moje šílenství

Bukowského úvaha, vzpomíná na věci, kterými si prošel, na všechno to strádání, nelehké přežívání, hledání klidu a pochopení. Během jednoho obzvlášť těžkého období vzal do ruky kousek tužky a začal psát básně na okraj novin. Jeho první sbírka poezie mu vyšla ve čtyřiceti letech a jmenovala se Květ a pěst a zvířecí nářek (Flower, Fist and Bestial Wail, 1960). Od té doby stále píše. To mu pomáhá zkrotit tygra, který ho kouše do krku. Psaní mu dává sílu zvládnout nápory šílenství, zoufalství a beznaděje. A pokud se někdo cítí obdobně a chtěl by o tom napsat, Bukowského rada zní: Běž do toho.

Smrt odpoledne

Bukowski sedí v restauraci u Mussa s Blackwellem, oba pojídají. Bukowski má krůtí sendvič s hranolky a Blackwell steak s hranolky. Pro Bukowského Musso znamená útočiště, když se cítí na dně. A na dně se cítí většinu času. Číšník Fellini ho štve svým přiblblým úsměvem a chvástáním se o výhrách na dostizích. Když mu Bukowski řekne svou nedávnou výhru (blufuje), Fellini se přestane usmívat.

Blackwell mu vykládá o filmu, který viděl předchozí den v televizi. Je to typická nuda s hloupým a předvídatelným dějem.

Sedí dál a zabíjejí čas. Proč nemůže existovat něco, co by mělo podstatný význam. Věcí, pro které se vyplatí vydávat energii je tak zoufale málo…

Básně opičák

Báseň o flašinetáři, který s malým opičákem přijede do čtvrti, kde bydlí malý Hank s rodiči. Před jejich domem začne flašinetář hrát. Dveře se rozlétnou a z domu vyběhne Bukowského otec a osopí se na něj. Pustí se s ním do hádky, flašinetář brzo zjistí, že s takovým člověkem je to ztráta času a odchází. Děti přišly o svou atrakci.

žena na ulici

Která by prosvítila pokoj a duši. Ale je na ulici.

já proti světu

Báseň o tom, proč se člověk stane zlým, o špatné situaci doma a o nenávisti na ulici. Vyprávění z pohledu malého Bukowského (chlapce) v ich formě. Oni si vybijou zlost na něm, on zas na někom dalším.

tajemství

Vše výjimečné, krásné, silné je iluze, podfuk, nekupuj to, nevěř tomu.

Neměj strach, ve skutečnosti nikdo nemá krásnou ženskou a nikdo v sobě nemá zvláštní a skrytou sílu, nikdo není výjimečný nebo úžasný nebo kouzelný, to tak jenom vypadají, je to podfuk, švindl, habaďůra, nekupuj to, nevěř tomu. Svět je našlapaný miliardama lidí, jejichž životy