Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna a skončil ve středu 31. prosince.
Události Česko
1. ledna Obce s rozšířenou působností zahájily svoji činnost. Státní organizace České dráhy byla rozdělena na stejnojmennou akciovou společnost a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty. 28. února – Václav Klaus zvolen prezidentem. březen – stanice metra Invalidovna uvedena do provozu (mimo provoz byla od povodní 2002) 8. března – Při dopravní nehodě autobusu u osady Nažidla zahynulo 20 lidí. Od pátku 13. června do soboty 14. června proběhlo celostátní referendum o vstupu České republiky do Evropské unie. Pro vstup do EU se vyslovilo 77,3 % hlasujících. Volební účast byla 55,2%. 20. června – Jimmy Wales založil Nadaci Wikimedia sloužící podpoře a spravování Wikipedie a dalších sesterských projektů. 5. července – Rychlostní kanoista Martin Doktor se stal posedmé za sebou vítězem Světového poháru. 25. srpna–29. září – mistrovství světa v raftingu v Loučovicích, Lipno nad Vltavou, poprvé na evropském kontinentu 8. listopad – Miroslav Kalousek porazil Cyrila Svobodu ve volbách předsedy KDU-ČSL 18. listopad – Byl oznámen objev prvního potvrzeného nálezu dinosaura (učiněný na jaře stejného roku) 6. prosinec – Za vichřice padl unikátní památný strom Vopařilova jedle, nejvyšší jedle bělokorá České republiky 22. prosince – Pavel Nedvěd získává jako druhý Čech v historii Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy. 24. prosinec – Pavel Posád se stal 19. litoměřickým biskupem. prosinec – vzniklo Evropské liberální fórum
Svět náhled|George W. Bush oznamuje „konec hlavních bojů“ v Iráku 5. ledna – Na centrálním autobusovém nádraží v izraelském Tel Avivu zahynulo při sebevražedném bombovém útoku 23 civilistů a dalších 100 bylo zraněno. K útoku se přihlásila palestinská teroristická organizace Brigády mučedníků Al-Aksá. 10. ledna – KLDR ohlašuje vystoupení z Mezinárodní dohody o nešíření jaderných zbraní. 1. února Při havárii raketoplánu Columbia zahynulo všech 7 astronautů na palubě. Vstoupila v platnost Smlouva z Nice, která připravila Evropskou unii na rozšíření o dalších 10 zemí v roce 2004. 4. února – Zanikla Svazová republika Jugoslávie a vzniklo soustátí Srbsko a Černá Hora. 14. února – Uhynula ovce Dolly, první úspěšně naklonovaný savec. 18. února – Při požáru v teguském metru v Jižní Koreji zemřelo 192 lidí, dalších 150 bylo zraněno. 26. února – Vypuknutí konfliktu v Dárfúru na území Súdánu. 27. února – Biljana Plavšićová, bývalá prezidentka Republiky srbské, byla odsouzena Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii k 11 letům vězení za zločiny proti lidskosti za roli v bosenské válce. 1. března – V pákistánském městě Rawalpindi byl zatčen Chálid Šajch Muhammad, vysoce postavený člen Al-Ká'idy a organizátor teroristických útoků z 11. září 2001. 12. března – V Bělehradu byl zavražděn srbský premiér Zoran Đinđić. 15. března – Novým čínským prezidentem byl zvolen Chu Ťin-tchao. 20. března – Koaliční armády pod vedením USA zahájily válku proti Iráku. 10. dubna – Společnosti Air France a British Airways oznámily, že během roku bez náhrady ukončí provoz na linkách concordů. 1. května – USA a jejich spojenci v Iráku ustanovili tzv. Prozatímní koaliční správu. 25. května – Néstor Kirchner se stal prezidentem Argentiny 27. června – Založen projekt wikiquote. 1. července – Martin Eberhard a Marc Tarpenning zakládají společnost Tesla . 10. července – Založen projekt wikibooks. 18. července – byl zveřejněn návrh ústavy EU. 1. srpen – Založení komunitního serveru Myspace. 14. srpna – Ve Spojených státech došlo k největšímu blackoutu v historii. 10. září – V centru Stockholmu byla pobodána švédská ministryně zahraničí Anna Lindhová. Na následky zranění zemřela o den později v nemocnici. 11. září – V platnost vešel Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. 14. září – Prezident Guineje-Bissau Kumba Ialá svržen, zadržen a umístěn do domácího vězení. 5. října – V čečenských prezidentských volbách zvítězil Achmat Kadyrov. 24. listopadu – V barcelonské zoo uhynul samec gorily nížinné Sněhová vločka, jediná albínská gorila na světě. 6. prosince byla pojmenována Wikisource 13. prosince – V rámci operace Rudý úsvit byl zajat sesazený irácký prezident Saddám Husajn. prosinec – v Afghánistánu byla vydána ústava Japonský premiér Džuničiró Koizumi rozpustil horní sněmovnu Zimbabwe vystoupilo z Commonwealthu v Číně se začala napouštět přehrada Tři soutěsky Čečna schválila v referendu Ústavu 23. března, začala platit 2. dubna Během Růžové revoluce odstoupil gruzínský prezident Eduard Ševardnadze. v Indii byla nalezena žába Nasikabatrachus sahyadrensis
Vědy a umění náhled|upright|Lebka hominima Homo floresiensis 23. ledna – Z americké planetární sondy Pioneer 10 byl naposledy zachycen slabý signál ve vzdálenosti 12 miliard kilometrů od Země. 1. února – Havárie amerického raketoplánu Columbie. březen – lékař a amatérský sběratel fosílií Michal Moučka nalezl kost dinosaura čeledi Iguanodontidae. Byl to první nezpochybněný nález dinosaura na českém území 7. března – Oficiální datum objevu plutoidu Haumea. Tento den pořídil španělský astronom José-Luis Ortiz Moreno se svým týmem snímek, na němž v červenci roku 2005 těleso nalezl. Jeho zásluhy o objev však byly zpochybněny. 24. května – 48. ročník soutěže Eurovision Song Contest vyhrála turecká zpěvačka Sertab Erener. 25. srpna – Z Mys Canaveral byl vypuštěn Spitzerův vesmírný dalekohled. 21. září – Při vstupu do atmosféry Jupiteru shořela sonda Galileo. 2. června – Start evropská kosmická sonda Mars Express. 27. září – Vypuštění evropské sondy Smart-1 určené k průzkumu Měsíce. 15. října – Čína vyslala do vesmíru svého prvního kosmonauta – Jang Li-wej kroužil v lodi Šen-čou 5 kolem Země 21,5 hodin. 24. října – Apple vydal novou verzi Mac OS X 10.3 (Panther) 14. listopadu – Astronomové z americké observatoře Palomar objevili trpasličí planetku Sedna. září – na ostrově Flores nalezeny pozůstatky hominida označovaného jako Homo floresiensis. Google zavedlo službu Answers a Froogle vzniklo sdružení Disinfopedia otevřen největší oceánografický park v Evropě Provincie Valencie vznikl programovací jazyk Whitespace
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Alexej Alexejevič Abrikosov, Vitalij Lazarevič Ginzburg, Sir Anthony James Leggett Nobelova cena za chemii – Peter Agre, Roderick MacKinnon Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Paul Lauterbur, Sir Peter Mansfield Nobelova cena za literaturu – John Maxwell Coetzee Nobelova cena za mír – Širín Ebadiová Nobelova pamětní cena za ekonomii – Robert F. Engle, Clive W. J. Granger
Narození
Česko 17. ledna – Stanislav Svozil, lední hokejista 20. ledna – Daniel Žižka, zpěvák a herec 5. dubna – Katerina Demetrashvili, politička 10. dubna – Denis Alijagić, fotbalista bosenského původu 30. dubna – Tomáš Suchánek, hokejista 16. května – Michaela Mervartová, zpěvačka 30. května Petr Hák, biatlonista Klára Holcová, atletka, studentka, oběť střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy († 21. prosince 2023) 4. června – Eva Kubíčková, atletka, sprinterka 5. června – Anna Čtvrtníčková, herečka, dcera herce Petra Čtvrtníčka 17. června – Lukáš Endl, fotbalista 2. července Julie Doležilová, ragbistka Adam Karabec, fotbalista Lucie Neumannová, atletka 25. července – Jan Čmejla, klavírista 12. srpna – Ivo Sedláček, lední hokejista 11. září – Jakub Brabenec, lední hokejista 20. září – Zuzana Maděrová, snowboardistka 7. října – Diana Cholenská, akrobatická lyžařka 27. října – Kristýna Zemanová, cyklokrosařka 26. listopadu – Karolína Maňasová, atletka, sprinterka 28. listopadu – David Jiříček, lední hokejista 4. prosince – Karel Ašenbrener, profesionální esportový hráč
Svět náhled|upright|Olivia Rodrigová (* 20. února) náhled|upright|Carlos Alcaraz (* 5. května) náhled|upright|Jude Bellingham (* 29. června) 3. ledna – Greta Thunbergová, švédská ekologická aktivistka 6. ledna – MattyB, americký dětský rapper, skladatel a herec 10. ledna – Cesare Casadei, italský fotbalový záložník 13. ledna – Oxana Selechmetěvová, ruská profesionální tenistka 20. ledna – Jack Doohan, australský závodní jezdec 25. ledna – Josie Baffová, australská snowboardcrossařka 4. února – Rasmus Højlund, dánský fotbalista 13. února – Raúl Asencio, španělský fotbalový obránce 20. února – Olivia Rodrigová, americká herečka a zpěvačka 22. února – Isra Hirsiová, americká environmentální aktivistka 26. února Jamal Musiala, německý fotbalista Levi Colwill, britský fotbalový obránce 9. března – Sunisa Leeová, americká sportovní gymnastka 13. března – Keegan Palmer, australský skateboardista 20. března – Elliott Hanna, britský herec, tanečník a zpěvák 4. dubna – Harvey Elliott, britský fotbalista 23. dubna – Laetitia Marie Belgická, belgická princezna 29. dubna Maud Angelica Behn, nejstarší dcera princezny Marty Louisy Norské Holger Rune, dánský profesionální tenista 1. května – Lizzy Greene, americká herečka 3. května – Florian Wirtz, německý fotbalista 5. května – Carlos Alcaraz, španělský profesionální tenista 8. května – Mulaj Hassan, marocký korunní princ 16. května – Loïs Boissonová, francouzská tenistka 19. května – JoJo Siwa, americká zpěvačka, herečka a tanečnice 3. června – Louis Partridge, britský herec a model 7. června – Letsile Tebogo, botswanský běžec na 100 až 400 metrů 11. června – Kayky, brazilský fotbalista 17. června – Rizki Juniansyah, indonéský vzpěrač 18. června – Alireza Firouzja, francouzský šachista 19. června – Louis Bielle-Biarrey, francouzský ragbista 29. června – Jude Bellingham, anglický fotbalista 1. července – Tate McRae, kanadská zpěvačka, skladatelka a tanečnice 11. července – Lenny Martinez, francouzský silniční cyklista 12. července – Oscar Bobb, norský fotbalový útočník 10. srpna – Ilja Kovtun, ukrajinský sportovní gymnasta 17. srpna – The Kid Laroi, australský rapper 20. srpna – Gabriel Belgický, belgický princ 24. srpna – Alexandre Grimaldi-Coste, syn monackého knížete Alberta II. 25. srpna – Rebeka Jančová, slovenská sjezdařka 3. září Eileen Guová, čínská akrobatická lyžařka Jack Dylan Grazer, americký herec 24. září – Joe Locke, manský herec 5. října – Eden Golan, izraelská zpěvačka 18. října – Alejandro Balde, španělský fotbalový obránce 8. listopadu – Louise Windsor, dcera prince Edwarda, vévody z Edinburghu 18. listopadu – Marija Timofejevová, ruská tenistka 27. listopadu – Isaac del Toro, mexický silniční cyklista 7. prosince – Catharina-Amalia Nizozemská, nizozemská korunní princezna 28. prosince – Vittoria Savojská, italská princezna
Úmrtí
Česko náhled|upright|Jiří Hanzelka († 15. února) náhled|upright|Miroslav Horníček († 15. února) náhled|upright|Pavel Tigrid († 31. srpna) 6. ledna – Vítězslav Jungbauer, sochař (* 6. listopadu 1919) 15. ledna Milan Machovec, filosof (* 23. srpna 1925) Přemysl Kočí, operní pěvec, režizér a politik (* 1. června 1917) 16. ledna – Maria Tauberová, operní pěvkyně (* 28. dubna 1911) 18. ledna – Miroslav Parák, malíř (* 4. dubna 1940) 26. ledna – Alexandr Stich, jazykovědec a literární historik, bohemista (* 10. března 1934) 28. ledna – Jaromír Obzina, československý ministr vnitra (* 22. května 1929) 6. února – Jan Beran, fotograf a amatérský filmař (* 4. srpna 1913) 7. února – Arnošt Štáfl, malíř (* 3. prosince 1909) 8. února – Miroslav Heryán, českobratrský teolog, esperantista a básník (* 13. července 1923) 10. února – Jan Veselý, cyklista (* 17. června 1923) 12. února – Miloslav Krbec, jazykovědec (* 3. července 1924) 15. února Miroslav Horníček, herec (* 10. listopadu 1918) Jiří Hanzelka, cestovatel (* 24. prosince 1920) Vlastimil Koubek, architekt (* 17. března 1927) 21. února – Karel Kosík, filosof, historik a sociolog (* 26. června 1926) 24. února – Petr Voženílek, herpetolog a terarista (* 3. května 1943)