Lom Československé armády (zkráceně Lom ČSA, před rokem 1958 důl F. D. Roosevelt, před rokem 1947 důl Hedvika) je hnědouhelný lom nacházející se v severočeské hnědouhelné pánvi pod úpatím Krušných hor. Na okraji lomu se nachází obce Vysoká Pec, Černice, a bývalé Komořany. Těží zde společnost Severní energetická, která vznikla rozdělením Mostecké uhelné v roce 2008. Lom ČSA disponuje nejkvalitnějším ložiskem hnědého uhlí v Evropě s průměrnou výhřevností 17,5 MJ/kg. V květnu 2024 těžař oznámil přerušení těžby v lomu a propuštění většiny jeho zaměstnanců.

Historie náhled|Vrstva hnědého uhlí před těžbou

V minulosti se zde nacházelo Komořanské jezero o přibližné rozloze 5600 hektarů. I přes velkou rozlohu bylo jezero mělké, obsahovalo velké množství sedimentů a jeho postupné zanášení vytvořilo rozsáhlé mokřady. Jezerem protékala řeka Bílina. V roce 1831 započalo vysoušení, a to zejména ze zdravotních důvodů, protože vlhké prostředí a močály byly zdrojem nadměrného výskytu chorob a kvůli zemědělskému využití prostoru. Postupným vysoušením se umožnilo zemědělské využití krajiny.

Část zásob uhlí ve svazích lomu se do dubna 2020 těžila hlubinným způsobem stěnováním s vypouštěním nadstropu a chodbicováním. Na těžbě se podíleli zejména horníci společnosti Důl Kohinoor a.s. (dceřiná společnost Sev.en Energy AG) z Dolu Centrum uzavřeného v roce 2016. Hlubinný důl pod závěrnými svahy velkolomu ČSA byl tak poslední hlubinný (podzemní) hnědouhelný důl v revíru i v celém Česku.

V květnu 2024 těžař oznámil přerušení těžby v lomu a propuštění většiny jeho zaměstnanců. Těžba uhlí byla nakonec zastavena. Sanační těžba uhlí skončí do roku 2027. Obnova území má skončit do roku 2032 a na území vznikne jezero.

V říjnu 2025 bylo území lomu vyhlášeno národní přírodní památkou.

V roce 2025 vypukl spor mezi státem a Sev.en Energy o stovky milionů korun za obnovu krajiny po lomu ČSA na Mostecku. Stát požadoval pro obce bezprostředně poškozené těžbou peníze uspořené z úprav, které vznikl rozhodnutím Českého báňského úřadu o sukcesi (tj. přirozenou obnovu krajiny) a nikoli celkovou výrazně nákladnější rekultivaci. Stát požadoval celou ušetřenou miliardu korun, ale společnost nabízela méně než polovinu, konkrétně 460 milionů korun s dalšími úlevami, a tvrdila, že zbytek již investovala do úpravy terénu. Severní energetická navíc požadovala po státu 150 milionů korun za převod pozemků. Stát měl ale k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun.

Postup těžby náhled|upright|Limity na lomu ČSA

První skrývka povrchového dobývání začínala poblíž severního okraje dnes již zaniklé obce Nové Sedlo nad Bílinou. Dále těžba postupovala severovýchodním směrem k Jezeří a stáčela se pod patou Krušných hor až k dnešním Černicím, od kterých se lom nachází asi 0,5 kilometru.

Využití uhlí Vedle dolu se příhodně nachází Elektrárna Komořany pojmenovaná podle již zaniklé obce. Nalézá se zde úpravna uhlí a tepelná elektrárna ve vlastnictví firmy United Energy. Uhlí je dopravováno rovnou z dolu po pásových dopravnících a také se zde zpracovává a transportuje k dalšímu využití.

Důsledky těžby V důsledku těžby zmizelo několik kilometrů čtverečních původní krajiny i Komořanské jezero. V důsledku postupu těžby došlo k přeložení páteřní komunikace I/13 z Chomutova do Litvínova vedoucí původně pod úpatím Krušných hor. Stejně tak byla přeložena železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov, regionální trať Chomutov–Litvínov byla zrušena bez náhrady. Dále z důvodů bezpečnosti těžby byla přeložena i samotná řeka Bílina a železnice. Jako náhrada slouží dnes Ervěnický koridor. Výraznou změnou v hydrologických podmínkách oblasti bylo přeložení nejen řeky Bíliny, ale i menších potoků stékajících z úpatí hor. Potoky Kundratický a Vesnický byly umělými koryty přeloženy a svedeny do Podkrušnohorského přivaděče. Šramnický a Černický potok byl sveden do přeložky Šramnického a Černického potoka dvěma raženými tunely o celkové délce 1 350 m.

Zaniklé obce a osady na území lomu Albrechtice Jezeří Dřínov, zrušen hlubinný důl Maršál Koněv Kundratice Podhůří Ervěnice Komořany

Sesuvy půdy náhled|vpravo|Sesuvy mezi Jezeřím a Jezerkou náhled|Oblast těžby uhlí

V oblasti kontaktu lomu s úpatím Krušných hor mezi Vysokou Pecí a Horním Jiřetínem dochází k mohutným sesuvům, které ohrožují vlastní svahy Krušných hor a také zbytky Jezeřského arboreta (Dolní zámecký park) pod zámkem Jezeří.

Budoucnost Těžba v lomu je omezena územními ekologickými limity těžby, které stanovilo usnesení vlády ČR č. 444 z roku 1991. V rámci stanovených limitů jsou zde k dispozici zásoby do roku 2021. V roce 2015 bylo rozhodnutí o stanovených limitech potvrzeno a v roce 2021 rozhodnuto o ukončení těžby bez prolomení limitů kolem roku 2024. V roce 2023 bylo ukončení těžby odhadnuto na přelom let 2025 a 2026.

V případě prolomení limitů se zde nachází pod několika obcemi přibližně 750 miliónů tun hnědého uhlí o předpokládané výhřevnosti 18 MJ/Kg. Největší překážkou pro těžaře je město Horní Jiřetín s dvěma tisíci obyvateli a jeho část Černice.

Po ukončení těžby by mělo na místě zbytkové jámy vzniknout rekultivační jezero o předpokládané rozloze 700 hektarů, objemu vody cca 274 000 000 m³ a dobou napouštění 15–17 let.

V areálu či jeho blízkosti má být postaveno několik velkých fotovoltaických elektráren, v budoucnu by některé panely mohly plavat na hladině rekultivačního jezera.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Severočeská energetická – Zrušení těžebních limitů je veřejným zájmem

Kategorie:Hnědouhelné lomy v Česku Kategorie:Lomy v okrese Most Kategorie:Lomy v okrese Chomutov Kategorie:Národní přírodní památky v Ústeckém kraji Kategorie:Chráněná území v Krušných horách Kategorie:Chráněná území v Mostecké pánvi Kategorie:Chráněná území v okrese Chomutov Kategorie:Chráněná území v okrese Most Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 2025 Kategorie:Mostecká pánev Kategorie:Stavby v Mostě Kategorie:Životní prostředí v Mostě Kategorie:Horní Jiřetín Kategorie:Vysoká Pec (okres Chomutov)